Parfém uzavírá mystickou trilogii. Během práce na ní prošel Meo Fusciuni svou rodnou kulturou s vlivy Pasoliniho a Antonella da Messiny, vrátil se do Palerma a znovu prožil jeho duchovní atmosféru, zavítal do snových končin nevědomí. Prostřednictvím parfémů vyprávěl ty nejintimnější a mnohdy bolestné vzpomínky z minulosti. Slíbil si, že ze sebe vydá to nejlepší. A v tomto okamžiku pocítil, že potřebuje najít klid, vyrovnanost, absolutní ztišení. To vše objevil ve významu slova l´oblìo, tedy zapomnění. Rok strávil hledáním vůně spojené se zapomněním. Podnikl výlet do Kambodže, plavil se po Mekongu, pečlivě vybíral ty nejčistší ingredience. Na konci cesty pochopil, že už si nechce na nic vzpomínat, že se touží jednoduše ztratit v zapomnění. Právě v něm nalezl vnitřní smír a uzdravení…
